Dřevostavba svépomocí

[1] karel Biolek | 17.02.2010
Budu rád kdybych se mohl s Vámi podrobněji podělit o zkušenosti při stavbě Vášeho domu.Zajímají mě ceny a čas který jste potěbovali na tuto realizaci.Chceme také stavět. Informace mi zdělte na info@adri.sk díky

[2] Admin | 17.02.2010
to [karel Biolek]
Bohužel není v mých časových možnostech odpovídat na e-mail každému z vás na detailní otázky. Proto jsem také vytvořil tento web, kde jsem se snažil vše co nejpodrobněji rozepsat a to včetně cen a fotografií. Stránky, které jsou nyní prázdné budou postupně doplněny obsahem.
Co se týče času potřebného na realizaci domu - pokud máte peníze, čas a vše připravené dopředu (všechny povolení, harmonogram prací, materiál) tak není problém se za 3 - 4 měsíce stěhovat do hotového domu.

[3] RADIM PAPADAMAKIS | 31.05.2010
Dobrý den,
předem bych vám chtěl vyjádřit obdiv za tyto stránky.Jsou zajímavé a určitě přispějou k realizaci různých typových RD stavěných svépomoci.Sám uvažuji o stavbě RD a váš návrch řešení stavby svépomoci se mi líbí.Mám už jeden projekt vypracovaný a skoro schválený ale pro detailní rozpočet jsem ho bohuzel musel zavrhnout cca 4-5mil.Prostě podle představ zděný taky jsem musel na horu 40% sklon prostě CHKO beskydy.Tak že nerealizovatelné a odložené.Ted přemyšlím střizlívěji a opatrněji.Zajímalo by mě jestli jste v CHKO a kolik přibližně počítat při takovém podobném RD jako je ten váš svépomoci?Pozemek, sítě, oplocení a všechny vyjádření mám.Zajímá mě přibližně cca zhruba cena té vaší stavby jen RD+zakladovka do fáze nastěhování.Děkuji za upřímnou odpověd.

[4] Admin | 31.05.2010
to [RADIM PAPADAMAKIS]
Dobrý den,
cena je velmi závislá na velikosti domu (základovky, střechy), použitých materiálech (izolacích, krytinách, oknech, dveřích) a technologiích, na způsobu vytápění a stovkách dalších okolností - cenách subdodavatelů + co vše si dokážete realizovat sám svépomocí a odkud a jaké materiály nakupujete.
Čili kdyby 4 různí stavebníci stavěli svépomocí stejný dům, každý by ho postavil za jinou a to i dosti odlišnou cenu.
Přesnou cenu za náš dům neznám jelikož ještě vše nemám spočítané, ale orientačně kolem 2.000.0000 Kč +- nějaký ten stotisíc. Pokud berete do ceny i vybavení domu nábytkem a elektronikou tak přidejte další statisíce. Bartošovice leží v CHKO Poodří.

[5] Petr Voženílek | 28.06.2010
Dobrý den,
nejprve si dovolím hlubokou poklonu za dost dobře odvedenou práci, moc pěkně jste si to udělali. Já momentálně stavím RD - dřevostavbu kousek od HK, mám na hrubou stavbu uzavřenou smlouvu se stavební firmou za cca 1,5 mil, z venku plně dokončeno uvnitř v podstatě nic, dále budeme dodělávat sami, momentálně studuji všude možně info o montáži sádrokartonů (již jsem něco málo postavil z SDK tak snad to dám..) a instalaci parozábran, u vašich fotek mě ovšem zarazilo že máte parozábrany i na příčkách? Firma mě nainstalovala části parozábran jen na místech dotytu příček s obvodovými stěnami a na průchodu do horního patra, tvrdí že následně z toho musím udělat v podstatě balón. Proč vy máte parozábrany i v příčkách? Děkuji za odpověď. Jinak pro montáž SDK vlastními silami jsem se rozhodl též kvůli ceně, materiál jsem si včetně izolace, SDK, a parozábrany spočítal na cca 65 tis (dům 5+1, 2 patra, 8x8m) firmy nabízejí cenu kolem 250 tis což mě fakt přijde jako hodně....

[6] Admin | 29.06.2010
to [Petr Voženílek]
Dobrý den, děkuji za uznání a pochvalu.
Parozábrana jak už pramení z názvu zabraňuje průchodu páry a vlhkosti z obytného prostoru do izolace ve stěnách. Vlhkost v koupelně, v kuchyni, ale i v ostatních místnostech se pak přes sádrokarton dostává do izolace, kde tato pak začne časem plesnivět a přestane plnit svou funkci. Dospělý člověk přes noc vydýchá do ovzduší 1 - 1.5 l vody. Z tohoto důvodu je potřeba izolaci v příčkách chránit. Některé firmy z úsporných důvodů dávají parozábranu jen na příčky vnější.

[7] Miroslav Srb | 17.08.2010
Dobrý den,
také se chystám dřevostavbu, ale hrubou stavbu nám bude dělat firma od Kyjova. Měl bych několik dotazů:
1. Na fotce základové desky máte jen jeden vývod KG odpadu. Já jich mám v projektu 9. Ke každému WC, vaně, sprše atd. samostanou trubku 100mm. Prý se to tak běžně dělá.
2. Jak máte řešenou ventilaci? Já uvažuji alespoň v koupelně o rekupraci do vnější zdi.
3. Máte nějak řešený přívod vzduchu ke krbovým kamnům?
Děkuji

[8] Admin | 17.08.2010
to [Miroslav Srb]
Dobrý den, 9 100mm vývodů, to je masakr, stavíte hotel? Já sprchu nemám, za poslední 3 roky jsem si jí užil až dost a těším se až se zase naložím do vany. Ostatní odpady (umývadla, vana, myčka, dřez) nepotřebují tak velké průměry vývodů. Pro všechny jsou samozřejmě v základovce vývody, které na fotce nejsou vidět.
Ventilaci řeším otevřením okna :). V koupelně a WC jsou ventilátory s časovým doběhem, které jsou napojeny na zateplený odvětrávací komín. Další samostatný odvětrávací komín je připraven na digestoř z kuchyně.
Přívod vzduchu ke krbovým kamnům řešen nemám (komín + nasávání z místnosti). Krbové kamna neslouží jako hlavní zdroj vytápění (podlahové el. vytápění DEVI). Budu je žhavit pouze příležitostně.

[9] Jan Franěk | 22.09.2010
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat na Váš názor na rekuperaci a vytápění přímotopy.Tuto variantu nabízí stavební firma se kterou budeme stavět dřevostavbu.Rozhodli jsme se ještě o přitápění krbovou vložkou,ale investice za kamna a komín 110000,- Vzhledem k otevřenému prostoru přízemí nám to vytopí,ale s podkrovím už si nejsem tak jistý.Ušetříme teď na přímotopech,ale nerad bych za rok rozkopal celý dům kvůli otopné soustavě.Názorů je hodně,proto pomalu denně sedím a hledám.Obytná plocha domku je cca 108m2.Děkuji za odpověď.

[10] Admin | 23.09.2010
to [Jan Franěk]
Dobrý den, Váš dotaz je příliš obecný, proto na něj nejsem schopen fundovaně odpovědět. Poraďte se s projektantem, topenářem nebo někým kdo tento způsob vytápění používá.

[11] chroustal pepa | 30.11.2010
nejdříve musím uznat, že se vám dřevostavba svépomocí velmi zdařila, jen je škoda, že tak přírodní materiál jako je dřevo, je zde doplněn plastovými okny, polystyrenem vně i ve vevnitř, parozábranami....vše jde přeci řešit i lépe, a cenově stejně...dřevěná okna s trojskly lze dnes pořídit za stejnou cenu jako plastová, izolace nahradit např. dřevovláknitámi deskami, nepoužívat parozábranu, řešit konstrukci jako difuzně otevřenou s dřevěným obkladem...kdybych někdy stavěl dřevostavbu, asi bych zvolil i viditelné nosné prvky obvodového pláště zevnitř objektu, nemusíme přece tak ušlechtilý přírodní materiál ,schovávat" za ostatní prvky..ale přesto, máte u mě uznání

[12] Admin | 30.11.2010
to [chroustal pepa]
A já se vás ptám proč? Proč je polystyren jako izolační materiál špatný, co je špatného na parozábraně, co je špatného na plastových oknech? Proč bych měl dělat difuzně otevřenou stěnu? Kde seženu dřevěné euro okna s trojsklem za cenu plastových? Viděl jste jak vypadají některé euro okna po 4 - 5ti letech a jak špatně se z nich odstraňuje popraskaná silnovrstvá lazura? Dřevovláknitou desku jsem zatím jako izolaci používat neviděl.
Jednou z variant obvodového pláště byly i SM / MO palubky.

[13] chroustal pepa | 01.12.2010
- polystyren? při jeho výrobě vzniká styren, který je pravděpodobně karcinogenní! dříve se doporučovalo použití pouze vně stavby, dnes se bohužel dává všude..
- dřevená okna dnes opravdu seženete v akci v cenové relaci oken plastových nebudu zde odkazovat na výrobce, v čase, kdy jste stavbu prováděl mohly být samozřejmě ceny někdy jinde.. při řádné údržbě dané výrobcem okna určitě po pěti letech nebudou mít zdegradovaný nátěr, samozřejmě nevydrží 20let, údržba je nutná, plast ..ten tu bude dalších tis.let
- parozábrana? opravdu si myslíte, že Vám vydrží takováto fólie v průběhu celé životnosti stavby bez poruch, nehledě na spojení parozábrany k ostatním konstrukcím, pokud máte spoje jen lepené páskou? s polystyren na fasádě s difuzním faktorem difuzního odporu 70! (+ difuzním odporu povrchové vrstvy) musí zásadně docházet ke kondenzaci spolu se zhoršením tepelně izolačních vlastností zateplení, a to nemluvím o spárové difuzi...sdk opláštění vám zadržení par nezajistí, dnešní směr směřuje k difuzně otevřeným konstrukcím, o tom není pochyb
- dřevovláknité desky se běžně používají jako materiál pro zateplení, ve formě desek, rohoží, je to vavíc přírodní s materiál, s lambou okolo 0,04! a samozřejmě s nízkým PEI (primar energy input), cena je sice vyšší, ale v celkovém rozpočtu navýšení ceny není takový skok, rezervy by se našly určitě v ostatních položkách
- samozřejmě chtěl jste postavit dům s takovým výběrem materiálů, tak je to vaše volba, jen jsem uvedl svůj názor v diskuzi, aby člověk, který bude uvažovat o stavbě dřevostavby uvažoval také o např. difuzně otevřené konstrukci a použití přírodních materiálů


[14] Admin | 01.12.2010
to [chroustal pepa]
Kdyby byl polystyren zdraví škodlivý tak by se ve stavebnictvní nemohl používat. O to by se ČOI, Technický a zkušební ústav stavební a další myslím velmi rychle postarali. Proč uvádíte pravděpodobně? Tak buď je nebo není. A nebo je to pouze vaše domněnka a je potřeba ji podpořit nějakými faktickými dohledatelnými informacemi. Na úvodní stránce Styrotrade.cz např. uvádějí jako jednu z vlastností ekologickou nezávadnost
Stojím si za tím, že kvalitní eurookna s trojsklem se cenově poněkud vzdalují plastovým oknům s dvojsklem.
Kvalitní parozábrana s vyšší gramáží určitě životnost stavby vydrží. Uvnitř konstrukce na ni nepůsobí žádné povětrnostní vlivy ani výkyvy teplot. Mechanické namáhání je nulové, pokud si odmyslím její vlastní váhu a zemskou přítažlivost. Spoje parozábrany jsou podlepeny kvalitním k tomu určeným lepidlem a přepeny kvalitní hliníkovou páskou. Pásek na trhu je velké množství a jejich kvalita se různí. Parozábrana je ke konstrukci přisponkovaná.
Osobně jsem viděl spoustu firem, které parozábranu do dřevostaveb používají jen na obvodové stěny. Parozábrana nejmenší gramáže, která se trhá už jen při pořádném natažení - aby bylo vše nejlevnější.
Ke kondenzaci vně vaty by mohlo docházet pouze v případě použití polystyrenu nižších tlouštěk než 10cm.
Veškeré spáry byly vypěněny. Silikonová fasáda také moc vlhkosti nepropustí, když je dle výrobce omyvatelná.
Dřevovláknitá deska bude určitě těžší než minerální vata a bude více vázat vlhkost. Částečně brání prostupu par i dobře provedená OSB tř. 3 PD s přelepenými nebo přepěněnými spoji. Sádrokarton má schopnost vzdušnou vlhkost vázat a pak ji v případě potřeby zpět uvolňovat, což přispívá k +- stabilní vlhkosti v domě.
Proč bych měl volit dražší a neověřené alternativy proti ověřeným a odzkoušeným materiálům a postupům?
Jaké výhody by mi přinesla difuzně otevřená konstrukce v porovnání s použitým standardem?

[15] chroustal pepa | 03.12.2010
pěnový polystyren - karcinogenní - viz literatura přírodní stavební materiály, chybík, 2010...spousta již dříve hromadně používaných materiálů byla nakonec stažena z výroby - viz desky s močovino-formaldehydovým lepidlem, azbestocementové výrobky..a není potřeba hledat v minulosti a ve stavebnictví...viz například solária,cigaretové výrobky.
- srovnávat plastová dvojska s dřevěnými trojskly samozřejmě nejde (nikde jsem to neuváděl), ale nechte si udělat pár konkurenčních nabídek a sám uvidíte, že dřevěná okna jsou v cenové relaci s plastovými (nutno ovšem srovnávat kvalitu na obou stranách - přes okna, rámečky, rámy, kování, materiál jak plastu, tak druh dřeva, povrchová úprava atd..ale to jistě víte, pokud je rozdíl v ceně do 10%, tak proč se nerozhonoout pro dřevěná (u bungalovu 10% není položka na které by stál celý rozpočet stavby).
- ke kondenzaci bude docházet určitě, parozábrana není nikdy u reálné stavby 100%, proto také vznikla difuzně otevřená konstrukce
- jaké výhody má dif. otevřená konstrukce : jedná se o zdravé, eokologické bydlení, u takové konstrukce dochází k zimnímu vysušování, zlepšují se užitné vlastnosti obalových konstrukcí (akumulační schopnost, zvukoizolační schopnost, pož.odolnost), snižuje se počet použitých vrstev..

má to také nevýhody jako vše, hlavně s nedostatešnou odborností firem, ale při provádění svépomocí člověk znalí věci to pohlídá, ceny materiálů jsou dražší, projektanti stavební fyziky raději navrhnou parozábranu se 100% spolehlivostí a případné škody jsou mimo ně (odkazují se na špatnou realizaci firmy)
Jedna otázka na Vás : Co očekávate od svého bydlení v dřevostavbě? Nosnou konstrukci ze dřeva nebo zdravé prostředí tvořené přírodními materiály?

[16] chroustal pepa | 03.12.2010
Nemá cenu porovnávat tyto varianty, o nichž už bylo napsáno dost, doporučuji přečíst si odborné knihy Pasivní domy 2007-2010, sborníky přednášek o dřevěných konstrukcí (Voloně 2004-2010) , přírodní materiály od Chybíka 2010

[17] Admin | 03.12.2010
to [chroustal pepa]
Máte zajímavé a podnětné názory, zřejmě jste specialista v oboru v teoretické rovině.
Od bydlení v dřevostavbě v prvé řadě očekávám konečně klidné bydlení ve vlastním domě se zahradou. Nosná konstrukce ze dřeva tam nepochybně je také a doufám, že bydlení bude i zdravé.

[18] Admin | 03.12.2010
to [chroustal pepa]
Vy jste na toho Chybíka nějaký zasedlý :-)

[19] Patrik Seget | 03.01.2011
Pěkná práce, něco málo by se asi vytknout dalo, ale...!
Tento dům je až moc přeparován a hlavně, obvodové (nejdůležitější)stěny jsou špatně přeloženy. Vždy by měla parozábrana "stékat" od stropů dolů po příčkách, tady je to naopak a myslím, že oproti pasivní stavbě se dřevostavba potí dost. Příčky v interiéru si také myslím, že by přivítaly větrání, né uzavření. Problém dřevostavby a pasivu je velký a parozábrany mu nepřidají. U pasivu stačí kvalitní hydro a paro utěsnění oken - dveří a při natlakování domů se měřák na únik energie nehne. U dřevostavby je to bohužel zbytečné tlakovat, únik je pro nás nepoznaný, ale měřák nestihne při tak velkém úniku naměřit lautr nic. Proto i cena se liší. Každopádně smekám a obdivuji lidi jako jste Vy a Váš tým pracantů. Přeji hezké a klidné bydlení :-)

[20] Pavel Aubrecht | 06.01.2011
Dobrý den přeji, mám dotaz ohledně podkroví resp. podlahy v podkroví a to na kročejiový hluk, mám m.j. hyperaktivní dítě a jeho neustálé skákání a poskakování nad hlavou v patře by mohlo být dost slyšet. Jde i přenos vibrací do konstrukce a hlučnost. Dále by mne zajímala tepelná setrvačnost budovy, jak dlouho vydrží teplo po vypnutí topení, nebo se musí neustále temperovat? P.S: dotaz na případné diskutující,kteří mají zkušenost s případným prasknutím vodovodního rozvodu a případnou opravu, jak dopadne stěna, zda se voda dostane jen do nejbližšího okolí či po konstrukci do celé stěny. Děkuji

[21] Admin | 07.01.2011
to [Pavel Aubrecht]
Dobrý den, podkroví nemám obyvatelné, takže jsem zatím přenos vibrací a hluku neřešil. Dřevostavba obecně po vypnutí topení vychladne dříve než stavba zděná. Není to však nic hrozného. Záleží na tloušťce stěn potažmo izolací. Zatím jsem neprováděl žádné měření o kolik klesne teplota po vypnutí topení. Systém čidel si hlídá nastavené teploty a podle toho topení zapíná nebo vypíná.
Pokud by vám prasklo vodovodní potrubí ve stěně pak byste musel odmontovat sádrokarton, vyříznout parozábranu a provést opravu potrubí. Postižené místo vysušit (trámky), po opravě potrubí izolaci uvnitř stěny vyměnit, parozábranu přelepit, sádrokarton namontovat zpět, přetmelit, přemalovat.
Důležité je co nejdříve závadu objevit.

[22] Jindřich Hanzlík | 10.02.2011
Dobrý den
pro začátek bych Vás rád pochválil za zdařilé stránky a zdařilou stavbu.Máme projekt na takřka totožný baráček,stejný půldorys,jen se u nás liší v dvojtém opláštění OSB,a šířku izolace tj.160mmu obv.stěny.Chtěl jsem se zeptat na praktickou zkušenost s užívání,popř.co by jste dělal jinak...Každou radu uvítám....a diskuzi plast. oken v.s.dřevěná při stejných parametrech,a hodně rozdílné ceně se pousmávávám.....Mějte se pěkně,a nenechte se rozhodit teoreto stavebníky s nadpozemským rozpočtem...

[23] Admin | 12.02.2011
to [Jindřich Hanzlík]
Dobrý den Jindřichu, díky za pozitivní komentář. Některé věci bych dnes udělal jinak. Už jsem to tady v nějaké diskusi psal.
1) sádrokartony bych objednal v délkách 2.5m abych se vyhnul všem vodorovným spojům.
2) použil bych na opláštění 18 mm OSB a 15 cm polystyren, to jen pro lepší tepelněizolační vlastnosti stavby.
Jinak mne nenapadá nic dalšího co bych měnil.

[24] Martin Kadeřábek | 27.02.2011
Dobrý den, na první pohled vypadá váš dům velice dobře. Bohužel po bližším prozkoumání fotek mám strach aby se dle vašeho příkladu neřídil nějaký další stavitel svépomocí. Pár důvodů: máte nedostatečně kotvený dům k základové desce, dále nevidím žádný kdyby snad jen minimální věnec, v některém popisu jsem se dočetl, že používáte vruty - hřebík je pro dřevostavbu naprosto vhodnějším spojovacím prvkem, neboť je po celou dobu své žvotnosti pružný (a nepište, že váš dům se nehýbe). Jak píšete o nutnosti používat parozábranu též na vnitřní příčky a ti co je nedávají tak "okrádají" zákazníka je velký omyl. Dnešní izolace mají téměř stejný koeficient prostupnosti molekuly páry jako okolní vzduch, tedy vlhkost projde izolací skrz celou stěnu do druhého pokoje - např. jak píšete z ložnice (kde za noc nadýcháte litr vody) na chodbu či do obýváku kde je vlhkost menší. Nedělejme si z obydlí igelitové tašky, v nich taky nikdo nebydlí. Dále se mi vůbec nelíbí jak jste si položil pod nohy polystyren, po kterém jste celou dobu chodil, čímž jste zcela určitě porušil jeho strukturu. Také kotvení ačkoliv nenosných příček přes polystyren se mi nezdá zrovna rozumné řešení. Také nepoužití OSB desky na vnitřní stranu obvodu domu není dvakrát dobré - jistě, ušetřil jste pár tisíc, ale ve finále nevím, nevím - doufám že jakmile vám sádrokartony v domě začnou praskat, také se zde pochlubíte? V tmelení SDK máte také celkem rezervy - takto provedené spoje by vám nepřevzal ani velmi schovívavý stavební dozor - všechny spoje máte tmeleny na úzko a přebroušené. No a ve finále kotvení polystyrenových desek jen dvěmi kotvemi - kotva má být na každém rohu dílce a na každém rohovém spoji dílců.

To vše jsme nepsal jen proto abych vás nějak degradoval, ale bohužel jsou u vás chyby, které by se neměly při výstavbě vyskytovat. Já se výstavbou dřevostaveb živím již několik let a dříve jsem se zabýval jen suchou výstavbou, takže si troufám říct že za léta mé praxe jsem již něco pochytil a se spoustou takovýchto chyb při postupu prací se setkal.



[25] Admin | 27.02.2011
to [Martin Kadeřábek]
Takových mistrů světa jako jste vy jsem tady v diskusích už pár zažil. Kdyby byly ostatní dřevostavby tak kvalitně ukotveny jako můj dům bylo by dobře. Že jste se nepochlubil co to máte za firmu, jaké máte reference, spokojené klienty a jak kotvíte k základovce vy.
Hřebík je sice možná pružnější ale spoj pomocí vysokopevnostních vrutů má mnohem vyšší pevnost. Možná proto se vaše dřevostavby hýbou a následkem toho vám praskají sádrokartony. Mimochodem, kolik že jste jich postavil? Na internetu nejste nikde k dohledání.
Neznám žádnou velkou firmu co staví dřevostavby a používá hřebíky. Zde pouze místní "garážníci".
Se sádrokartony neměl problém ani stavební dozor ani úředník ze stavebního úřadu při kolaudaci. Sádrokartony mi ani po 2 letech nepraskají. Kdyby sádrokartony "profi" firem vypadaly jako ty moje bylo by dobře. Co jsem měl možnost v některých domech vidět, za to bych se styděl říct si o peníze.
Bude dobře, když budete své moudra v dobré víře šířit pouze na svých stránkách. Svou občanskou povinnost (varovat před mou dřevostavbou všechny potencionální stavebníky) jste splnil beze zbytku. Tímto považujme naši přátelskou komunikaci za uzavřenou.

[26] Martin Kadeřábek | 27.02.2011
Bohužel jste reagoval přesně dle mého očekávání - na druhou stranu není se čemu divit, na svém domě jste se dost nadřel a kritika se špatně poslouchá, ale nemůžete tvrdit že váš dům je bez chyby a dokonalý. Svůj příspěvek v diskuzi jsem psal jen proto aby se další lidé, kteří se rozhodnou stavět svépomocí více informovali o dané problematice nejen na internetu. Jméno své firmy schválně neuvádím, abyste si nemyslel že si chci pouze udělat reklamu zdarma - stavíme v průměru pět domů ročně.

[27] Admin | 28.02.2011
to [Martin Kadeřábek]
To že je můj dům dokonalý jsem nikdy a nikde netvrdil. Dokonalé domy staví profesionální firmy s mnohaletými zkušenostmi, vetšinou zahraniční, kde se cena pohybuje nad mé možnosti. Tyto stránky také nevznikly proto abych ostatním ukazoval jak mají své domy stavět. Kritika mi nevadí, vy jste však svou kritiku nepodložil žádnými fakty ani ničím jiným. Ukažte skladbu svých domů, kolik let ve vašich domech klienti spokojeně bydlí, jaké máte součinitele prostupu tepla, jaké používáte izolace ve stěně a na fasádě atd...
Jaké máte odborné vzdělání, jakou literaturu doporučujete, jaké má vaše firma certifikáty, kde a v kterých knihách doporučují vynechat parozábrany a používat hřebíky?
Domy sbité pomocí hřebíků a bez parozábran v interiérech nejsou vizitkou profesionální firmy. Nebo snad stavíte domy s difúzně otevřenou konstrukcí? Pak ale nemůžete porovnávat s mým typem, kde toto není použito. Nechci vidět jak bude ve stropě a stěnách vypadat izolace po pěti - deseti letech.
Zajímavé je, že všichni ti vám podobní co tu v diskusích vykřikují jsou z ostravského regionu.



Přidat příspěvek do diskuse
Do diskuse není dovoleno vkládat HTML tagy, odkazy začínající na http:// budou automaticky převedeny na linky.